Otevřený dopis panu primáři MUDr. Dušanu Kolaříkovi Vážený pane primáři, takovýto dopis jsem Vám chtěla napsat ihned po porodu , ale jelikož jsem byla v tak špatném stavu , oddalovala jsem jej tak dlouho, až jsem se rozhodla, že pro mě bude lepší, když se k tomu hrůznému zážitku nebudu vracet a pokusím se na to zapomenout. Ale nastaly určité změny , které mě přinutili Vám otevřený dopis napsat. Abych Vám situaci připomněla, zkusím to sepsat úplně od začátku. Poprvé jsem se s Vámi setkala v roce 2013, jelikož mě k Vám poslal můj gynekolog, abyste mě prohlédl, zda budu moci rodit přirozeně. Měla jsem pracovní úraz, natržené tříslo a kýlu. Celé těhotenství jsem byla omezena silnou bolestí,ustoupila až ke konci. Vy jste mě prohlédl takovým způsobem, že mi vyhrkly slzy do očí a prohodil jste arogantním způsobem, že tohle bolet nemůže.. v tu chvíli mě napadlo, že takovému člověku přeci nesvěřím zdraví svoje ani svého dítěte...ale říkala jsem si, že zvládnu vše jen abych mohla rodit přirozeně. Pak jste začal řešit můj termín porodu, což jsem vůbec nechápala, jelikož jste měl v mé průkazce datum 13.3.2013 . Nejdřív jste řekl, že je to špatně , že podle Vás mám termín 29.3. , poté jste dlouho seděl a přemýšlel a sdělil mi, že v pondělí 11.3.2013 musím nastoupit na vyvolání , že termín jsem měla už 1.3.2013 a v pondělí to bude 10dní přenášení. Byla jsem z Vás naprosto v šoku a zmatená. Šla jsem ke svému gynekologovi a ten se usmál a řekl, že TP je správně 13.3.2013 , ale pokud primář doporučuje jít z nějakého důvodu na vyvolání, tak ať jdu. Cítila jsem se dobře , ale poslechla jsem a v pondělí ráno mě čekala vyvolávačka Prostin. Manžel si vzal den dovolenou ,aby mohl být se mnou u porodu. Jelikož jsem v těhotenství byla několikrát hospitalizovaná kvůli zvracení, měli o mě už veškeré údaje napsané, ale pro pořádek při příjmu vše proběhlo znova, včetně sepsání alergií jak potravinových tak na léky a všechny kontakty , kdyby se něco dělo. Po pár hodinách manžela poslali domů, že to na porod dnes nevypadá, mají na něj telefon a určitě mu dají včas vědět, kdybych začala rodit. Nic mi nebylo tak manžel odjel domů. Pak jsem na chodbě potkala Vás pane primáři a neotesaně jste mi oznámil, že jste se v těch termínech porodu spletl a opravdu ho mám 13.3.2013. Neměla jsem sílu Vám něco říct. Bylo to na mě už moc silné kafe. Od primáře by toto člověk zkrátka nečekal. Druhý den 12.3.2013 ráno jsem dostala další vyvolávačku, zase celý den nic. Na noc jsem dostala jakousi injekci na spaní ( bylo mi řečeno , že utlumuje kontrakce ) , abych si prý odpočinula. Ve středu 13.3.2013 ráno jsem dostala další vyvolávačku a kolem odpoledne další. Opět nic a večer další injekce na klidné spaní. Ve čtvrtek 14.3.2013 ráno jsem dostala opět vyvolávačku . Začalo mi být trochu zle, měla jsem silné bolesti hlavy. Přijela za mnou kamarádka Jana a našla mě jak bolestí brečím, šla za sestrou , která mi dala jen prášek na bolest hlavy a odešla. Přijela za mnou ještě tchýně a manžel a já šla na další vyvolávačku. Ptala jsem se , zda je to nutné, že mi po nich není úplně dobře, ale prý to musí být a já jsem jen unavená. Nenapadlo mě v tomhle stavu nesouhlasit nebo dokonce oponovat . Dostala jsem tedy další vyvolávačku a po chvíli začaly kontrakce. Hopsala jsem na míči , tchýně mi počítala po kolika minutách je mám, Jana a manžel mě rozesmívali a uklidnovali . Všichni jsme čekali , že už to přijde . Ale opět nic. Všichni odjeli a já zase dostala injekci na spaní. Už jsem z toho byla vážně unavená a usínala jsem s myšlenkou že už další vyvolávačku nechci. V pátek 15.3. 2013 ráno se mi už motala hlava a když přišla sestra , že mám přijít na další vyvolávačku, řekla jsem jí, že nemůžu, nedošla bych v tu chvíli sama ani na wc. Tak mi pomohla , sedla jsem si k monitoru a ptám se, zda je to vážně nutné, že už ji nechci, že mi není dobře. Pane primáři, nikdy jsem neviděla tak arogantní úsměv jako ten Váš. Řekl jste , že to nutné je. Z pohledu sester a lékařek , které Vám říkaly , abyste mi ji už nedával, bylo zřejmé, že ty špatné pocity , co z toho mám, jsou oprávněné. Začalo mi být hůř a hůř a už jste si mě tam nechali, na pokoj už jsem se nedostala. Střídalo se u mě několik lékařů a PA.. Pak jste rozhodl, že mi dáte další vyvolávačku a díky ní prý podle Vás do 15h porodím..Začalo mi být na omdlení, neudržela jsem skoro hlavu, měla jsem silné kontrakce a napíchali jste do mě kapačky ani nevím s čím. Nikdo jste mi nic neřekl, jen sestry a PA mě chodili utěšovat, že to bude dobré. Pak jsem se už musela položit na lůžko na bok a kolem mě zase spousta lidí, kteří se o mě bavili. Pak jsem viděla Vás a opět s arogantním úsměvem jste řekl, to je dobré , za chvíli porodíte. Prasknul jste mi takovým velkým hákem plodovou vodu. Držela jsem se stojanu na kapačku a při kontrakcích jsem jí rukama drtila vší silou. Začala jsem Vás prosit , ať zavoláte manžela, několikrát a dlouho..měla jsem strach..pak už jsem nemohla mluvit a špatně se mi dýchalo..neudržela jsem oči pořádně otevřené , jako poslední si pamatuji jen Váš úsměv a mě se honilo hlavou, že tohle nemůže být konec, když už bych měla odejít, tak jsem chtěla alespoň vidět manžela a ne Vás. Tak zle jsem se cítila.. Měla jsem hrozný strach a pak byla tma a už nevím. Dcera Maruška se narodila CS ve 14:43 , manžela nikdo nezavolal, přijel z práce a viděl v pokoji prázdno ani postel tam nebyla. Po dlouhém bádání kde jsem, jediné co jste mu řekli, že jsem musela na císaře. Ale jak a proč ? Žádné informace nedostal. Počkal na Marušku až mu ji donesou a pak ho pustili na chvíli za mnou na JIP. Druhý den odpoledne mě přivezli na pokoj a já byla konečně s dcerkou. Naší nádhernou maličkatou dcerkou , a já byla šťastná , že jsme spolu. Když za mnou přišla sestra jak mi je, jediné co jsem byla schopná říci, ať Vám vzkáže, abyste se mi vyhýbal, nemohla jsem Vás ani vidět. Pak mi bylo řečeno, že jsem byla předávkovaná a nastal u mě anafylaktický šok. Snažila jsem se být v klidu. Problém nastal , když jsem chtěla kojit , ale měla jsem tak šílené bolesti,že jsem se celá klepala a ani ji neudržela. Nemohla jsem sedět 1minutu v klidu, vleže to také nešlo. Celé dny jsem to zkoušela a nic. Stěžovala jsem si na bolesti břicha, ale pro Vás bylo vše v pořádku. Na vizitách jsem se na Vás nedívala, vím , že je to neslušné, jen jsem vyslechla, co říkáte, ale vidět po tom všem opět Váš obličej , by mě asi donutilo se vyzvracet. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se po 11dnech dostala domů, ale tam jsem se moc neohřála, dostala jsem 40 horečky a jela zpět do nemocnice , kde mi pan doktor Adam zjistil vysoký zánět ledvin. Nechápal , proč jsem byla propuštěna domů. Ale podotkl, že se to stává. Musela jsem zůstat v nemocnici pár dní a o dcerku se staral manžel. Když mě propouštěli , tak mi jedna sestra řekla, že nejsem jediná , komu jste takhle pokazil porod, že 3 týdny přede mnou jedna maminka také málem zemřela. A já si díky Vám pane primáři připadala jako matka na nic...ať už kvůli porodu, nekojení ale i starání se . Půl roku jsem nemohla pořádně chodit kvůli hematomům a bolestech. Pořád jsem musela někoho žádat o pomoc, nebyla jsem prostě schopná... Když jsem si pročítala zprávu z nemocnice , nechápala jsem, že tam píšete, že plně kojím, když jste mě propouštěli..a že mi odtekla plodová voda 15h před porodem, když jste mi ji sám prasknul hákem. Ale to už jsem si řekla, že řešit nebudu. Chtěla jsem Vám psát , ale rozhodla jsem se na Vás zapomenout, na vše co se mi přihodilo. Dlouho jsem se tím trápila , ale přišlo období, kdy jsem začala být nad věcí a uvažovala i o druhém dítěti. S manželem jsme se shodli, že tentokrát stoprocentně do Nymburka ne. Alespoň pokud tam pořád budete Vy. Na ostatní personál pěji samou chválu, ale u Vás se divím, že jste dostudoval a nechápu , co na takovém místě jako je primář vůbec děláte. Ať už profesně, tak i jako člověk, jelikož Vám chybí empatie. Jsem pár dní před porodem a nějaký čas dojíždím do Ml.Boleslavi , kde se snaží splnit můj porodní plán. Ráda bych tentokrát vážně rodila přirozeně, pokud to půjde. A to je důvod, proč jsem se rozhodla Vám napsat tento otevřený dopis. Aby mi totiž mohli vyjít vstříc s přirozeným porodem, potřebovali ode mě zprávy od Vás. Když jsem si je vyžádala u svého gynekologa a přijela s nimi do Ml.Boleslavi, zděsili se nejen lékaři ale i já. Myslela jsem, že už ty zprávy mám pročtené a nic mě nepřekvapí, ale omyl. Vzala jsem s sebou náhodou i dcerky propouštěcí zprávu a tam je pro mě šokující věta : GBS matky bylo pozitivní,matka dostala 1x PNC 2 hod před porodem. V tu chvíli, mě i paní doktorku zamrazilo a došlo nám, že jsem skoro před třemi lety neměla anafylaktický šok z vyvolávaček, to jste mě -pouze- předávkoval..ale že jsem ho měla z penicilinu , na který jsem silně alergická !!!!!! V mé zprávě jsme nenašli zmínku o PNC. Má otázka zní pane primáři, PROČ??? jak jste to mohl udělat ???? Víte Vy vůbec jak zle jsem na tom byla ??? Co všechno jsem si díky Vám musela zažít ??? A proč ? Jen pro Vaši neschopnost ? Ted jsem také GBS pozitivní a nikdo MĚ PNC neléčí a léčit nebude, jelikož jsou i jiné varianty než PNC. Závěrem, to že jste mi způsobil spoustu problémů a bolesti, bych ještě unesla. Říkala jsem si, že jsme všichni jen lidé a děláme občas nějaké chyby, i to, že jste nedali vědět manželovi... ale to , že mě i dítě málem zabijete, přestože máte v papírech všechny mé údaje o alergiích a ještě se mě několikrát během vyvolávání ptáte na alergie a přesto mi ten penicilin dáte...to už je dle mého moc. Budu ráda , když si tento dopis přečte co nejvíc nastávajících maminek, aby si uvědomily , že porod může probíhat i takto, pokud žijí v nevědomosti a jen důvěřují . Já se díky Vám začala více zajímat o zdraví své, své rodiny i o zdravotnictví jako takové, jelikož ne každý lékař musí být profesionál. Budu ráda, když si z toho něco vezmete i Vy i do budoucna. Během 2 a půl let, co navštěvuji s dcerou pediatra, dětská hřiště atd... kde se potkávám s různými maminkami, jsem se bohužel dozvěděla, že nejsem až tak ojedinělý případ ve Vaší péči. Bohužel, dnes jsou lidé rádi, že přežijí a chtějí zapomenout, tak jako jsem to cítila po porodu já. Ale nedokážu si představit, že tam bude ležet třeba moje kamarádka, švagrová nebo někdo jiný a Vy ji způsobíte tu samou bolest, které se člověk velmi těžko zbavuje. Uvědomte si, co děláte za práci a jaké by mělo být Vaše poslání . Tím neříkám, že jsou s Vámi pacientky jen nespokojené, určitě se najdou i spokojené-doufám. Jinak byste tam vážně neměl co dělat. Přeji Vám více profesních úspěchů. S pozdravem Karolina Čmolíková karolina.cmolikova@gmail.com

Porodnici vřele doporučuji, skvělý personál

aktuálně : Primař MUDr.Dušan Kolařík vrchní sestra Dana Kohoutová předporodní kurzy zdarma každý čtvrtek v nemocnici 16-17 hod nově zrekonstruováno !!
lenny

Název komentáře (povinné)

Vaše jméno (nepovinné)

Váše hodnocení, názor, vzkaz :

Napište číslicí kolik je tři + šest (ochrana proti spamu )